Obvinění podle všeho souvisí s kauzou seminářů v Asii, za které ministerstvo zahraničí před třemi lety vyplatilo soukromé firmě 1,5 miliónu korun, ale které zřejmě nikdy neproběhly.

A právě Sedláček tehdy coby sekční šéf ministerstva smlouvy podepisoval, čímž měl podle policie zneužít své pravomoci.

Sedláček přišel na české velvyslanectví v Thajsku teprve v lednu letošního roku, a to z funkce generálního sekretáře ministerstva zahraničí.

celý článek čtěte zde

Budova velvyslanectví v Keni (Nairobi) prošla jen před pár lety rozsáhlou rekonstrukcí za téměř 50 milionů korun. Tehdy byl ministrem zahraničí Karel Schwarzenberg.

Před rokem tentýž ministr nařídil zavřít několik zastupitelských úřadů. Včetně tohoto.

Přitom se ještě nedávno úspěšnou rekonstrukcí, kterou provedla coby generální dodavatel jihlavská stavební firma PSJ holding, a. s., ministerstvo chlubilo.

PSJ holding si vůbec přišla u MZV na řadu zajímavých kontraktů – vedle rekonstrukce zmíněné ambasády rekonstruovala ambasády v Brazílii, Ženevě, Tel Avivu či dosud největší „černou díru“  MZV – Český národní dům v New Yorku, který si vyžádal náklady (zatím) ve výši téměř 800 milionů korun. Celkem rtato firma ekonstruovala asi patnáct zastupitelských úřadů.

Rekonstrukce rezidence velvyslance v Nairobi (Keňa) probíhala v letech 2006-2007. Vedle rezidence došlo i k úpravám souvisejících vedlejších objektů a vůbec celého areálu. Zakázka stála 44,4 miliónů korun. Samostatnou dodávku a montáž nábytku provedla firma Mobilia interirér za dalších 2,8 milionů korun. Celkem si tak přestavba ambasády vyžádala více než 47 milionů korun.

„Rekonstrukce měla přinést zkvalitnění provozního řešení objektu a uvedení budovy s pozemkem do technického a estetického stavu, který odpovídá reprezentativnímu významu a obytné funkci nového tisíciletí. Předpokladem bylo provedení nezbytných stavebních úprav, výměna střešních krytin, výměna všech inženýrských sítí, výměna převážné části interiérů. Představy investora byly postupně upřesňovány na základě studie, místní reality a finančních možností. Po studii přibylo ještě ubourání nevhodné přístavby střechy nad venkovní terasou a její provedení v moderní podobě s navazujícími venkovními plochami, dále nová vnitřní a terénní schodiště, úpravy zpevněných ploch na pozemku, fontána u předjezdu,“ popisuje se rekonstrukce v odborném časopise.

Redakce Prvnizpravy.cz se už před několika měsíci na ministerstvu zahraničí dotazovala, proč k takové nehospodárnosti dochází a jak je možné, že se zavírá úřad, který se ještě nedávno takto nákladně opravoval, aby byl dostatečně reprezentativní.

Ani po urgencích ale nikdo z tiskového odboru, přes původní slib, neodpověděl. Arogantní přístup ministerstva a jeho tiskového odboru tak je možná ještě výmluvnější, než případné strohé úřední prohlášení.

Nekoncepčnost kritizovala už před časem afrikanitska a bývalá konzulka v Zimbabwe a také ve zmíněné Keni Marie Imbrová v otevřeném dopise ministrovi.

Podle ní Schwarzenberg šetří na špatném místě. Nejenže se na samotném uzavření ambasád nic moc neušetří, ale ještě navíc si to vyžádá spoustu dalších nákladů, takže efekt bude ve skutečnosti nulový.

Ministerstvo bude muset například zaplatit dopravu diplomatů a celých jejich rodin do Česka, což kromě letenek znamená i přepravu osobních věcí a majetku. Vyřešit bude muset i už zaplacené školné dětí diplomatů a nabídnout jim adekvátní pokračování studia na nějaké ze škol v České republice, připomíná bývalá diplomatka.

Problém bude podle ní i s majetkem ambasád. Zatímco zařízení kanceláří či automobily lze prodat vcelku snadno, u budov jde o „noční horor“ – kupci se často hledají obtížně. Prodej tak může trvat i několik let, během kterých ale budou muset být objekty tak jako tak zakonzervovány, hlídány, musí se zaplatit místní právnické firmy, které prodej uskuteční a v mnoha případech je třeba také byty a kanceláře uvést do původního stavu.

„Ať dělám, co dělám, nemohu se tedy dobrat toho, jak se dá zavřením těchto úřadů skutečně ušetřit. Finanční efekt to nebude mít v důsledku žádný,“ uzavřela Imbrová.

www.prvnizpravy.cz

V příštích třech letech totiž MZV hodlá vydat stamilióny na rekonstrukce budov, včetně samotného Černínského paláce. Ta má stát celých 581 miliónů korun. A zvažuje se také výstavba nové ambasády ve Washingtonu, píše se v článku „Opravy ambasád a Černínského paláce pohltí stamilióny.“

„Ministerstvo v rámci úspor uzavře generální konzulát v indické Bombaji, velvyslanectví v Keni, Kongu, Kostarice, Venezuele a Jemenu. Přitom jen chystaná rekonstrukce velvyslanectví v moldavském Kišiněvě vyjde na 80 miliónů Kč, tedy zhruba na tolik, co uzavření zmíněných úřadů.“

„Dalších 218 miliónů spolyká oprava mise v Sofii, neboť budova je v havarijním stavu. Na opravu tokijského a pařížského velvyslanectví se v následujících letech dohromady počítá se 156 milióny. Rekonstrukce ambasády v Santiagu de Chile vyjde na 44 miliónů, obnova velvyslanectví v Londýně na 98 miliónů,“ píše například Právo.

A plány tím podle něho nekončí. Rekonstrukce šesti vchodů Českého domu v Moskvě bude stát 18,5 miliónu, přestavba tří bytů v ruské metropoli 38,2 miliónu korun, a MZV navíc počítá s investicí 36,1 miliónu korun na předprojektovou a projektovou přípravu chystané nové ambasády ve Washingtonu, která má celkově stát až půl miliardy korun.

Zveřejněný materiál zapůsobil značně výbušně, takže se poslanci rozhodli, že se úředníků MZV na milionové rekonstrukce přeptají. Ostatně, členové zahraničního výboru Sněmovny na ně mají pifku už od té doby, kdy s nimi ministerstvo rušení ambasád nekonzultovalo a poslanci si stěžovali na neochotu v komunikaci ze strany úředníků MZV.

A tak Právo přineslo další článek  – „Úředníci ministerstva jdou „na gril“ kvůli miliónovým rekonstrukcím„.  V něm například cituje místopředsedu sněmovního zahraničního výboru Davida Šeicha (ODS), který je zpravodajem kapitoly MZV.

„Budeme se ptát, proč se třeba MZV rozhodlo jít cestou propouštění kvůli zachování současné hladiny platů a cestou rušení některých zastupitelských úřadů,“ řekl Šeich. Podle něj je totiž třeba prozkoumat střednědobou a dlouhodobou strategii. „Otázka je, jestli se neopraví například budova v Moldávii a my se pak následně rozhodneme takový úřad uzavřít,“ dodal.

Proti investicím se ohradil také stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a označil je za skandální. Karel Schwarzenberg prý „obelhal veřejnost i prezidenta Klause“ tvrzením, že k rušení českých ambasád dochází kvůli škrtům v rozpočtu.

Článek poté pokračuje výmluvami MZV (na Černínských listech to známe dobře), že to prý Právo nepochopilo, ale Právo se nenechalo odbýt a úředníkům MZV vzkázalo, že si článek naopak špatně přečetli oni.

Tiskový odbor tak například přispěchal s vysvětlením, že pod položkou „rekonstrukce bytů 1, 2, 3“ v Moskvě, vedle níž je částka 38,2 miliónu korun, se ve skutečnosti skrývá rekonstrukce komplexu tří vchodů s 64 byty s celkovými náklady 95 miliónů.

A že rekonstrukce Černínského paláce si v příštích letech vyžádá investici jen 7 miliónů do oprav, z toho 600 tisíc na klimatizaci archiválií a 1,2 miliónu na opravu elektroinstalace.

„Nicméně dokument, který má Sněmovna schvalovat, na rok 2011 počítá se šesti milióny, o rok později by to mělo být 58 miliónů a v roce 2013 už 105 miliónů a v následujících letech se počítá s investicí přes 409 miliónů,“ připomíná Právo.

Hospodařením ministerstva zahraničních věcí se před časem zabýval Nejvyšší kontrolní úřad. Ten nemohl nevěnovat specifickou pozornost i kauze České národní budovy v New Yorku, na jejíž rekonstrukci stát už vynaložil více než 800 milionů korun, přičemž rozpočet byl původně koncipován na 350 milionů.

Během let, na které se rekonstrukce protáhla, tak stát do budovy, která ještě stále není hotová a pro jejíž hotové místnosti ani nemá MZV potřebnou koncepci a zůstávají tak nevyužité, nasypal stovky milionů korun, o které se původní suma zakázky navýšila. A to i přesto, že by tomu mělo být díky příznivému vývoji kursu amerického dolaru přesně naopak a vláda mohla či lépe řečeno měla ušetřit.

Kauzou se už zabývají i média, ale i poslanci. Například kontrolní výbor Sněmovny, který ze zákona projednává zprávy NKÚ, vyjádřil podivení nad tím, jak si MZV v hospodaření s prostředky určenými na rekonstrukci počínalo.

Na své schůzi dne 19. listopadu 2010 přijal usnesení, ve kterém projednávání tohoto bodu přerušuje až do doby, než MZV předloží další potřebné dokumenty.

celý článek zde

V trestním oznámení na skupinu osob, které má redakce k dispozici (trestní oznámení nám přišlo v kopii do mailové schránky, adresováno je patřičným složkám na ministerstvu vnitra, městskému státnímu zastupitelství a okresnímu státnímu zastupitelství na Praze 1), se uvádí, že údajné korupce a podvody při rekonstrukci České národní budovy v New Yorku (dále jen ČeNB) proběhly trochu jinak, než se dosud uvádělo.

Šetření ze strany NKÚ bylo totiž nedostatečné a TO naznačuje, že možná i do jisté míry zmanipulované, aby zakrylo jednání MZV a některých jeho zaměstnanců.

Podání se nevztahuje jen na korupci, úplatkářství a podvody, ale je nově rozšířeno na organizovaný zločin, kterého se měli dopustit někteří zaměstnanci MZV.

TO tvrdí, že rekonstrukce ČeNB byla promyšleným tunelem. Je poukazováno na záměrné předražení investiční akce nejen díky příznivému vývoji kursu české koruny k americkému dolaru, který měl celou investici naopak značně zlevnit. Zásadním a naprosto klíčovým problémem ale má být hlavně opakování výběrového řízení se stejnými zadávacími podmínkami na identické stavební práce a dodávky, které vyhrála stejná firma jako u prvního tendru, zato tentokrát s vyšší cenou zakázky. Tak prý mělo dojít k ohromnému rozdílu v ceně zakázky, že proti původním předpokladům (10 milionů dolarů) se zakázka navýšila o víc jak půl miliardy korun (na více než 800 milionů korun), píše se v podnětu.

V trestním oznámení je podrobně popsána role stavebního dozoru MZV na místě v New Yorku, který byl v režii investičního odboru a později odboru správy majetku. Ten měl na starosti zadávací řízení a průběh výběrového řízení.

Taktéž je popsána role odboru správy rozpočtu, který půlmiliardovému prohospodaření proplácením zřejmě nadhodnocených faktur na základě dobrozdání stavebního dozoru mlčky přihlížel.

V podání jsou uvedena jména zaměstnanců, kteří u této kauzy byli aktivní. Nitky se prý mají sbíhat hlavně k Bambasové, Zavázalovi, Hoťkovi, Krylovi, Janů, Kubínovi.

Klíčovým momentem má být odpor tehdejšího vrchního ředitele Hoťka a generálního sekretáře Zavázala k novému výběrovému řízení, které mělo být záměrně předražené. Jejich nesouhlas měl být příčinou roztržky mezi nimi a Bambasovou a ta potom důvodem pro odklizení Hoťka do Thajska a Zavázala do Itálie.

Zástupci vedení ministerstva měli dát pokyny ke zničení veškeré dokumentace, obzvláště o opakovaném a značně předraženém výběrovém řízení. V této souvislosti mělo být nejvíce útoků vedeno na I. Hoťka, o kterém kolují zvěsti, že si měl údajně ponechat originály původní dokumentace výběrového řízení – a to pro svou vlastní bezpečnost, protože nátlak na něho činěný měl být skutečně ohromný.

Jednání některých zaměstnanců MZV tak má znaky organizovaného zločinného spiknutí, kde se kryjí jednotlivé složky a zaměstnanci MZV navzájem.

Autor podání na závěr uvádí, že vzhledem ke způsobené škodě (a to minimálně ve výši 500 milionů korun) a organizovanému postupu celého řetězce osob, se nakonec může jednat o organizovaný zločin s velkou společenskou nebezpečností, neboť se na MZV nedá vyloučit jeho opakování kdykoli v budoucnu.

Vedl kandidátku královéhradecké uskupení Volba pro město do letošních komunálních voleb. Byť měl ty nejvyšší ambice, voliči a občané Hradce Králové vystavili Dvořákovi stopku. Bývalý primátor dovedl svůj politický subjekt k volebnímu propadáku, když skončil až na šestém místě (v roce 2006 skončila VPM na čtvrtém místě).

Přitom se prý Dvořák od léta po chodbách Černínského paláce neskrývaně chlubil, že bude příštím primátorem Salónu republiky.

Výsledek voleb v Hradci Králové ale znamená, že Dvořák na radnici žádný post nezíská, natož, aby ji vedl. Proto bude zajímavé sledovat další Dvořákův osud na MZV.

Černínské rozhledy totiž opakovaně upozorňovaly na Dvořákův problém s prověrkou NBÚ, protože nemá prověrku na potřebný stupeň utajení (stupeň T). Současná prověrka na stupeň D navíc Dvořákovi vyprší 23. listopadu a pokud do té doby nebude mít udělenu prověrku novou (o prověření na stupeň T si požádal vloni), dostane se do situace, kdy nebude mít prověrku vůbec žádnou.

To bude znamenat okamžitý vyhazov z funkce ředitele odboru a s největší pravděposobností odchod z MZV – pokud se zase nenajde někdo, kdo by mu „vypomohl“.

Černínské rozhledy proto žádají všechny, kterým vadí, jakým způsobem byl Dvořák do funkce ředitele odboru instalován (bez příslušné prověrky) a jakým způsobem se tedy na MZV obcházejí a upravují pravidla a předpisy, aby pečlivě hlídali, jak se bude v případě propadnutí Dvořákovy prověrky postupovat.

Zaměstnanci MZV by měli na disproporce s Dvořákovou prověrkou (až mu stará vyprší a novou ještě mít nebude) upozornit příslušná místa, zejména vedení MZV a NBÚ. Černínské rozhledy uvítají, pokud se naši čtenáři a zaměstnanci MZV s námi podělí o své názory na Dvořákův případ, případně upozorní na další takové případy na MZV.

V této souvislosti jsme pro vás připravili anketu: Souhlasíte s tím, že Martin Dvořák byl do funkce ředitele ODEV instalován bez prověrky NBÚ na požadovaný stupeň?

HLASOVAT MŮŽETE ZDE

Karel Schwarzenberg navštívil schůzi Bilderberg group v roce 2008. Svoji premiéru si však odbyl již v roce 1979 a dále ještě navštívil schůzky v letech 1980 a 1981. Vyplývá to ze seznamů osob, které se některých schůzek zúčastnili. – http://www.bilderberg.org/1991.htm#54

V té době vystupoval pod rakouským občanstvím a využíval i některých jmen, kterých má opravdu mnoho – Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von Schwarzenberg. A proto se nabízí otázka – co v té době plánovali ¨ti nahoře¨? A jak to, že o tom doteď nikdo nemluvil?

***

1980: http://publicintelligence.net/1980-bilderberg-meeting-participant-list/
1979: http://peacersvp.wordpress.com/2010/07/28/1979-bilderberg-meeting-participant-list/
vše ( i 1981): http://www.bilderberg.org/1991.htm#54

převzato: Martin Sokol, www.freeglobe.cz

V anketě hlasovalo 709 čtenářů. Odchod Bambasové do Budapešti žádá 9 z nich (1 %), jeden (0 %) si myslí, že by Bambasová v Maďarsku velvyslaneckou misi vykonávat neměla. Drtivá většina – 699 čtenářů (99 %) – je ale toho názoru, že Bambasová by neměla zůstávat ani v Praze, ani pokračovat jako velvyslanec v Budapešti.

Ještě před odjezdem do Budapešti, kde má Bambasová sloužit jako velvyslanec České republiky,  se údajně zasadila o to, aby vrchním ředitelem sekce ekonomické a prezentační byl jmenován Marek Skolil, doposud generální konsul v Chicagu. Ten má podle zdrojů z MZV být jejím letitým kamarádem.

Dobře informovaný úředník ministerstva v této souvislosti vyslovil obavu, aby Bambasová dosazováním „svých“ lidí na vlivné posty neovlivňovala chod resortu i po svém odchodu do Maďarska.

Bambasová je podle něj šedou eminencí ministerstva a dá se předpokládat, že i od břehů Dunaje bude chtít dění v Černínu ovlivňovat.

Zajímavá je i jeho obhajoba, když dostal otázku stran jeho spolupracovníka Otakara Kučery, který byl veden ve svazcích StB jako rozvědčík. Jak je možné, že takový člověk (Kučera) na MZV pracuje a proč ho má Dvořák v týmu? ptají se čtenáři.

A Dvořák se „vykrucuje“. Jeho argumentace, že s tím nemůže nic dělat, protože mu byl pan Kučera do týmu přidělen, vyznívá poněkud nešťastně. Co je to za šéfa, který si ani nemůže prosadit, koho chce za spolupracovníka a koho nikoli?

A pokud je  tomu skutečně tak, že Dvořákovi byl Kučera přidělen proti jeho vůli a on s jeho zaměstnáním nemůže nic učinit, proč tedy na svou ředitelskou funkci například nerezignoval? To by se od morálně zásadového člověka dalo očekávat. To ale pan Dvořák neudělal – asi proto, že mít v týmu bývalého agenta StB mu zase až tolik nevadí.

A nebo ho pan Dvořák musí v týmu držet kvůli nějakým dohodám, které na ministerstvu panují?

Spolupráce Dvořáka s bývalým pracovníkem StB Kučerou může mít ještě jedno vysvětlení. Dvořákovým nadřízeným je vrchní ředitel Mgr. Pavel Kafka, který je z dob socialismu absolventem neblaze proslulé sovětské školy MGIMO. Je veřejným tajemstvím, že na této škole studovali kovaní vyznavači komunistických idejí a škola se zároveň proslavila jako kádrová přípravka agentů KGB a StB. Pokud je Dvořákovým nadřízeným člověk, jehož alma mater je MGIMO, nemůžeme se pak divit, že pan Kučera, přestože je bývalým příslušníkem StB, pevně sedí na své židli a Dvořák, i kdyby se snažil sebevíc, s ním nehne.

Podotýkáme na okraj, že činnost absolventů MGIMO je v české diplomacii letité a bolavé místo.